Je to každoročně pořádaný festival, prezentující zajímavé hudební projevy ze zahraniční i domácí scény. Je vždy koncipován tematicky a snaží se ukazovat někdy i skryté souvislosti. Je určen lidem, kteří se nespokojují s konzumentským přístupem a chtějí poznávat i jinou kulturu než nabízejí média. Proto je publikum pestré, sociologicky značně různorodé, jsou to lidé, kteří dovedou ocenit neobyčejné zážitky a myšlenkovou nezávislost. V uplynulých letech se tu také představila řada velkých světových osobností.

Zásadní změnou je přesun termínu na březen - tentokrát tedy festival proběhne od 19. do 23. března 2006, kdy opět využije příjemného prostředí a vysoce profesionálního technického zázemí Loutkového divadla RADOST. Změnou je i redukce programu na pouhých pět večerních koncertů - vnější omezení se promítlo i ve volbě tématu: "Cestou odebírání ..."

V dramaturgii jsou akcentovány minimalistické a redukcionistické přístupy. Cílem je ukázat, že zřeknutí se mnohosti výrazových prostředků nemusí nutně vést k ochuzení, ale otevírá nové obzory.

Na minioperu Vlastimila Pešky, na "folklórní elektroniku" Martina Smolky, na africké rytmy Tomáše Ondrůška, na rockový minimalismus švýcarského tria Steamboat Switzerland, na rozverné rytmické hrátky Haukeho Hardera a spirituálně laděné čisté linie Pavla Zemka, na mysteriózní akustické kouzlení Alvina Luciera a konečně na scénické provedení dosud neznámé celovečerní skladby Johna Cage (Solo fro Voice 58), jež se skládá z 18 mikrointervalových "rág" a zpěvačka Amelia Cuni, která studovala patnáct let v Indii zpěv a tanec, je dnes jedinou interpretkou na světě, povolanou toto neobyčejné dílo provést. Zvláštní atmosféru festivalu pak dotvoří experimentální oděvní tvorba Hany Kubešové.